Re: Jaká slova a jednání zvolit a předejít hádkám podle stále stejného scénáře, které hraničí s psychickým týráním mě ze strany manžela

Katko, jak se ti přes finanční závislost podařilo odpoutat citově? Aby ti to bylo fuk?

On ti třeba při scénách nevyhrožuje stylem, že když se ti něco nelíbí, že dojdeme pro rozvodový papíry a ukončíme to? Jako u nás konkrétně tyhle repliky na mě působí pádem do deprese, protože vím, že v současné době bych to bez něj finačně nedala. A on to ví...

Před časem jsem zkoušela se nějak finančně osamostatnit, zatím to nevyšlo, musela jsem to přerušit, ale v podstatě jsem zjistila jednu věc - jemu VADÍ, kdybych v budoucnu zdědila nějakou nemovitost od rodičů /vlastní bydlení/, to samý mu vadí, kdyby mi ta výdělečný činnost do budoucna vyšla...přestože inzeruje v hádkách "jaké vykoupení by bylo, kdyby se mě zbavil".
Včera jsem se ho právě zeptala, proč ho pohoršuje, že bych si vytvářela nějaké možnosti do budoucna, když on se mě chce evidentně zbavit. Neřekl nic, polknul...z toho jsem vyčetla, že mě budto v hloubi duše přes ty sračky má rád - i když teda podivným způsobem, nebo to bere, že by pak přišel o své "vlastnictví" - spíš jako jeho vlastnické pudy ke mě.
Anebo - že kdyby on mě vyhodil /byt je jeho, po rozvodu bych musela jít/ a odlezla bych po čtyřech jako samoživitelka, co sotva přežívá /to je jeho vize konce našeho maželství/, že by to pro něj bylo úplně jiné, než kdybych odjela s korouhví, na koni, jako vítěz a nedopadla na hubu.
Ze by nebyl on ten, kdo rozhodl, že bych se prostě zařídila po svém a jemu sdělila, že odcházím do svého bydlení a mám své finance.

Jenže - když se ho na tohle zeptám, tak mi pravdu pochopitelně neřekne.