Na jednu stranu pravda, ale....

Je to daň za to, že žijeme většinou sami, ale na druhou stranu kolik maminek opravdu dobře vychází třeba se svou tchýní nebo matkou, popř. švagrovou, tchánem atd? Co čtu nebo vidím okolo, tak často chtějí všichni bydlet od rodičů minimálně 100km Tak si nějak to idylické mezigenerační soužití nedokážu představit....Ono by to přinášelo zase jiné problémy a třenice.

Nevím, ideální je asi mít hodně kamarádek s malýma dětma, nějakou blízkou sousedku, se kterou je možné si vzájemně hlídat, navštěvovat mateřské centrum, snažit se být aktivní a hledat v okolí. Dobré je mít babičky nebo rodinu někde poblíž, ale záleží jak moc jsou snášenliví. Mně osobně mateřská teda nijak neničí, jsem vcelku spokojená, s dětma mě to baví. Jezdíme po okolí, do cukrárny, mateřského centra, občas na návštěvy atak.

I když je pravda, že víc sociálních kontaktů bych taky uvítala. Po narození prvního dítěte jsem se přestěhovala na ves za manželem, kde nikoho neznám, takže vražedná situace a kamarádky se tu hledají špatně, navíc pro introverta. Naštěstí tu mám ve vedlejší paneláčku hodnou tchýni, která ochotně pohlídá, takže ideál. Bydlet s ní v jednom domečku bych ale taky nechtěla , i když asi by jsme to nakonec nějak všichni zvládli.