Proč by mateřská měla být monotóní?

Jen několik postřehů k článku :
Je napsaný dosti přesvědčivě, jenže mě mateřská přijde taková jen částečně.
Proč?
No jednak jsem si dost důkladně snažila představit co mě asi čeká a do čeho jdu. Když pojedu do Alp, také se informuji, třeba co si vzít na sebe a ne pak fňukat zimou v nátělníku a kraťasech. A když už něco přijde, tak člověk je snad tvor přizpůsobivý, tak nefňukám a snažím se s tím něco dělat, než skončím na psychiatrii u Dr. Chocholouška.

I s malými miminy se dá dělat spousta levných a zábavných akcí a spíš si myslím, že rutina hrozí na vsi než v tom paneláku, kde i v zimě je kam jít na výlet.

Do šestinedělí by tedy měl člověk ctít klid a bezbacilové prostředí. Ale okolo dvou třech měsíců už se dá ledacos, pokud najdu místečko kde v teple nakojím a přebalím. Pr odítko starší 6ti měsíců naplním termosku obědem, do skleničky nastrouhám jablíčko, vodičku, přebalovací potřeby, věci na převlečení a pár hraček a frr jede se na výlet. Nejprve do bližšího okolí, pak i dál. Jen hlídám hmyz a sluníčko a vyhledávám kočárku vhodné prostředí. V devíti měsících jsme byli na šest dní na dovolené, pěkně v Čechách, jen mě tedy dost pomohla přítomnost ještě jedné dospělé osoby , tedy na dva caparty tři dospělí. Cestovali jsme vlakem a to bylo pane zážitků. A na výletech třeba kratičkých jsem kus nesla v krosničce, pak jsme roztáhli deku, pohráli si, protáhli se a zase dál. Výlet tak na půl dne, aby to nikoho neomrzelo.
Jsme z Prahy a máme již vytipovaný seznam cílů, kam s dětmi. Přes zimu si odpočineme a na jaře se nemůžeme dočkat prvního výletu. Trasy modifikujeme, aby jsme se nenudili a přidáváme si další. Tak máme každý víkend co dělat.
A v týdnu střídám hřiště a cíle, v létě si děláme piknik pod stromy s knížkami, na balkón jsme dali malý nafukovací bazének, starší syn se učí jezdit na kole, dvakrát týdně na nákup a čas kvačí, že se vůbec tedy nenudím.
Jídlo vařím ob den v pracovním týdnu, aby mě to neomrzelo. Domáctnost stíhám právě tou rutinou, abych o tom nemusela příliš přemýšlet. A nejlepší hračky jsou ty, které vlastně hračkami nejsou. A pak zpíváme, čteme pohádky, modelujeme, kreslíme, blbneme.

Závěr - Stačí si jen trochu polámat hlavu, zapomenout na vlastní pohodlnost a lenost a uvědomit si, že platí, bez práce nejsou koláče.

PS: Letos jsme byli v Jindřichově hradci na dovolené - 14 dní - 4 dny na nákup, návštěvu bazénu, zámku a muzea a odpočinek, 5 výletů delších a lesních, ostatní vláčkové s malou procházkou nebo návštěvou zámku Červená lhota a Landštejn. Děti nadšené z hub, ostružin a zážitků. Jenže to chce po nocích najít dopravu a trasy, vzdát se pohodlí a připravit se na pot a bolavá záda, ovšem bohatě vyváženo radostí z pohybu, přírodou, panorámaty.