Nemůžu se zbavit dojmu, že

autorka článku je naprosto normální, citlivá ženská, která naprosto přirozeně chce po svých spolubližních aby ji respektovali, chovali se k ní jako lidi k člověku a neubližovali jí. Jestli se v našem zdravotnickém systému mnozí lékaři a sestry chovají k lidem jako k věcem na výrobní lince, ještě to neznamená, že by jsme to měli uznat za normu a ještě to hájit. SIm prostě jen nevlastní to mentální kladívko, kterým si asi spousta žen dokáže zamlátit svoje přirozené pocity někam do nevnímatelna. Na jednu stranu tím trpí, na druhou stranu možná žije psychicky zdravěji než kdyby svoje pocity potlačovala a ony by jí porom nadělaly paseku někdy jindy, a bez velké šance rozpoznat odkud se to vlastně vzalo.
Jít do psychoterapie určitě není špatné, pokud by člověk našel dobrého terapeuta. Mám ale dojem, že něktré diskutérky pod tímto článkem moc netuší, o čem ta terapie je :o) Člověku tak citlivému by by dobrá terapie mohla pomoct se líp bránit a nenechat si tak ubližovat, ale rozhodně by z něj neudělala dalšího tupého člena stáda, kterému už nic nevadí.
Necitlivým doktorům a sestrám by asi terapii nikdo nevnutil :o) vždyť oni jsou ty odborníkové, že jo... tady bych spíš doporučil stížnost na etické komisi lékařské komory nebo tak nějak. Proč kromě kategorie problémového pacienta nevytvořit i kategorii problémového lékaře.
Co takhle vyvěsit na webu katalog gynekologických pracovišť s rozdělením na ty přátelské a profesionální, a na ty nikoliv? Bylo by to sice subjektivní, ale to jsme zase u těch pocitů a potřeby empatie, že? Proč je proboha tohle u nás takový luxus? Vždyť to opravdu může v některých extremních případech rozhodovat o životě nebo smrti dítěte.

Ještě bych se pokusil o jedno doporučení, které tu zatím nezaznělo: věřící lékaři jsou myslím mnohem citlivější na požadavky ohledně intimity a respektování osobnosti. Moje žena chodí k věřící gynekoložce, a stejně tak i většina jejích kamarádek. Berou to jako samozřejmost, že vyhledají někoho kdo jim rozumí. Tím myslím i ty záležitosti ohledně bezohledného doporučování potratu ještě dřív, než stihne budoucí matka říct, že dítě chce :o(( Ne že by každý věřící lékař/ka musel/a být super citlivý/á, ale pravděpodobnost je tu myslím větší...
To bych myslím mohl směle doporučit i nevěřícím pacientkám gynekologie, pokud by měly nějakou věřící kámošku a sehnaly si od ní kontakt.