Re: Přísné známkování

Tohle znám taky:

Holka je zrovna ten typ, který se ze známek docela hroutí a navíc manželka na ně dost tlačí (má trochu mindrák, že jí rodiče strčili na relativně nic moc školu).

A tak se hádaj, holka hraje salámistu, ale vnitřně jí to žere.

No a hlavně, známky pak chodí v sériích. Buď jedničky a sem tam dvojka, nebo trojky až pětky. Podle psýchy, stavu pubertálních hormonů, stavu atmosféry ve škole a třídě apod.

Je zajímavé, že když jsem před nedávnem drknul do školy ohledně nesmyslnosti psát zdravou levou, tak se holka rozjasnila (jestli jim chtěla dát flek, či co), možná učitelé zvedli hlavu od svých předlinkovaných škatulek. ("No jo, to je dvojkařka, čili 2 za standardní výkon, 1 jedině za excelentní zlepšení." Zatímco: "Tamta druhá, ta má tátínka v SRPŠ, hm aktivní rodina a chodí za ředitelkou, té dáme 1 s malým - i když se jí to zrovna dneska moc nepovedlo..." - "Ale co bacha, co se to děje, ti první SI STĚŽOVALI, je toho celá sborovna, tak se podívám jestli umí - umí - tak jí radši dám jedničku, nechci mít problém." )

Ale po čase, jedna zkažená desetiminutovka a propad...