Hodit se do klidu není žádná legrace

Ale vychytala jsem to!
1. Umím relaxovat i meditovat.
Nevypínám, zpomaluju. Z celý jógy používám jen úvod a závěr, stať vypouštím. Relaxace, protažení, dýchání. Provádím na zemi vleže, protože je škoda prošvihnout jakýkoli okamžik, kdy si člověk může lehnout.
Postupně protahuju ruce, nohy: natažení = nádech, uvolnění = výdech. Zpomaluju. Pohyby i dech. Mám zavřený oči. Když dosáhnu dostatečnýho zpomalení, tak už si jen tak ležím. Nejlepší a nejrychlejší odpočing, co znám.
Je třeba dosáhnout určitého stupně pomalosti, který zvládnou málokteré učitelky jógy.

2. Používám autohypnózu a sugesci.
A funguje to. Se zavřenýma očima kdekoliv, třeba v tramvaji. Stačí si představovat, že jdeš na nějaký místo, nebo počítáš do 10 nebo tak něco. Až napočítáš, nebo až "dojdeš" vypustíš na sebe pokyny. Pak je třeba se zase "vrátit" místně, číselně nebo jakkoliv. Zabralo to i na maturitní otázky

3. Zahřívám nohy silou vůle.
Občas mě rozhodí, že mám studený nohy, tak když je chvilka, tak si je zahřeju. Stačí na ně myslet. Když jsou moc zmrzlý, je třeba zahřívat po jednotlivých prstech. To člověka taky hodně zklidní.

(Tohle všechno mě naučily profesorky psychologie ;-) v žádným ašramu jsem nebyla)

Jinak mám stejný potíže s ošíváním, jako ty. Různý bloky mě nutí se pohybovat, kroutit. Gumovat hlavu/myšlenky mi nejde. Nechápu smysl provádění toho, co nějaká cvičitelka (cvičitel) předvádí, ať už k tomu mluví jakoukoli řečí, je úplně fuk, co u toho mají na sobě. Ale hadry jsou pro někoho asi taky důležitý, protože kdysi někomu vadilo, že mám na tričku na jógu Southwark, a že svítí. Meditace a jóga jsou perfektní, ale strašně mě u toho ruší rádobyznalecký odkazy na Indii. Jiný lidi zas rušil Southwark... prostě si každej musí najít to svoje.