Re: Právo na štěstí

Ahoj, jsem teď v podobné situaci. Můj muž dnes ráno odjel jako do práce, později jsem zjistila, že asi někam jinam. Po telefonu jsem se dozvěděla, že se dnes nevrátí, až zítra. Prý si vše potřebuje srovnat v hlavě. Že rozhodně s nikým nebude, ha ha. Delší dobu mám podezření, že v tom někdo je, min. platonicky. Objevilo se lhaní, odcizení, nekomunikování. Jsem na pokraji svých sil. Byli bychom spolu skoro 20 let, začínali jsme jako velmi mladí. Teď máme 2 malé děti, kterým jsem musela říct, že bohužel tatínek dneska nepřijede. Vůbec netuším co bude. S čím přijede. Já se však naštvala a řekla jsem mu, že mu dávám čas do půlnoci. On se však do ničeho nutit nenechá jak ho znám. Mrzí mě to, stojím o něj, ale kde není snaha se těžko něco buduje.