Já nevim, jestli to je výjimka.
Vídám to spíš naopak.
Na prvním stupni jsem byla asi nejlepší (teda podle známek - ve skutečnosti jim význam nepřikládám, ale přizpůsobuju se diskusi) a nevzpomínám si, že by mi to někdo dával sežrat - spíš to bylo každýmu fuk.
Druhej stupeň fungoval naopak - výběrovka, kde výsměch patřil těm, kdo se umístili na posledních místech v Pythagoriádách (každej tejden výsledky na zdi, aby to každej viděl, přitom to bylo úplně zbytečný snižování sebevědomí - i ti "nejhorší" byli lepší, než děti z běžných tříd a v pořadníku vždycky někdo "nejhorší" bejt musí - tomu se nedá vyhnout).
Gympl - jak jsem psala - byli jsme dost netypická třída.
Vejška - podle známek opět jedna z nejlepších a opět to bylo každýmu fuk. Když mi vyšly nějaký věci v odbornym tisku, tak mi to ostatní přáli.
Já myslim, že děcka moc nereagujou na to, kolik toho dotyčnej umí, ale na to, jak se k nim chová.
Když je šprt podlejzák, kterej má učení na prvním místě, tak mu to sežrat daj, ale když je v klidu, nemachruje a ochotně pomůže, tak nemaj důvod. Pohnojit to můýe učitelka, pokud dítě k nelibosti ostatních vyvyšuje takovym způsobem, až ho zprotiví.
Říkám to i o brýlích, tloušce apod. - nezažila jsem, že by se někomu ostatní posmívali kvůli takovym věcem, pokud byl povahově OK. Pokud povahově OK nebyl, pak se nějakej ten handicap hodí jako záminka.
Jedinej, koho jsem zažila, že komentoval nebo zesměšňoval handicap pro handicap samotnej, byly některý učitelky. Bohužel ty mají moc přenést to na děti

Takže abych to shrnula - problém podle mě není v typu školy, ale v konkrétních učitelkách.