Pawllo,
podle mě nejsme v rozporu v tom, o čem by základní škola měla být, jen každá máme jinou představu, jak dlouho by to základní vzdělávání včetně toho sociálního učení mělo trvat.
V čem s tebou nemohu souhlasit, je to, že rodiče nadaných dětí ty děti vychovávají k tomu, že jsou něco víc. To, že se někdo nad někoho vyvyšuje, jsem zažila pouze u dětí bohatých rodičů a u dětí, co hrajou hokej, což třeba tady u nás splývá do jedné skupiny

. Ony často jsou to děti velmi chytré, takže pak to vypadá, že se povyšují kvůli svým školním výsledkům, ale peníze a hokej, to je to, k čemu se vzhlíží, co má u nás hodnotu, houby nadání, vyšší intelekt nebo samé jedničky, to je tu člověku spíš na škodu...

Máš pravdu v tom, že tohle chování přebírají od svých rodičů. Ještě jsem ale nepoznala rodiče nadaného dítěte, kteří by jiným dávali najevo, že mají doma "blbečky" nebo že jsou něco víc. Spíš vídám a slýchám, jak se div nestydí a často řeší problémy podobné těm, jako mají děti s různými dys- poruchami....
Jak už psala, tuším, Fabiena nebo Hanka, s tím, že rodiče intelektově nadaných dětí si přejí jejich intenzivnější rozvoj, je to podobné jako s nadáním třeba hudebním. Hodně záleží na rodičích, co s potenciálem svého dítěte udělají. Pokud dítě baví hrát na nástroje a nezatěžuje ho to, i když někomu to tak přijde, protože tím tráví spoustu času, tak to dítě na ten nástroj hraje. Některé děti chodí do ZUŠ, dřou na výkon, před sebou vidinu virtuóza. Dřou, ale ta dřina je baví. Někteří dřou kvůli rodičům, kteří by neradi, aby dítě "promarnilo" svůj. Někteří nedřou a hrajou pro radost, i když by měli na víc. A někteří nehrají vůbec, protože to jejich rodičům přijde zbytečné.
Výhoda je, že existují ZUŠky a spousta mimoškolních aktivit s hudebním zaměřením, takže o takto nadané děti nemusí základní škola nijak pečovat a nikdo to po ní nechce. Naopak se mluví o tom, jak se namají výchovy známkovat a vlastně by vůbec nemělo být vidět, že v těchto oblastech je někdo lepší a někdo horší, každý by to měl dělat jen pro radost, že?. Nikdo po těchto dětech nechce, aby v tomto směru táhli ostatní a nikdo po nich nechce, aby se přizpůsobily kolektivu a třeba část svého potenciálu obětovaly skupině...
Podobně tak děti nadané výtvarně nebo pohybově...
Ještě i ti, co vynikají v jazycích to mohou řešit mimo školu.....
Když se ale objeví dítě s nadáním na matematiku nebo s větším zájmem o přírodovědné předměty jako je fyzika, chemie, s extrémním zájem o dějiny nebo zeměpis, nebo dokonce dítě nadané všestranně, jehož prostě základní učivo i přes veškerou snahu učitelů neuspokojí, najednou je nutné, aby se naučilo žít spolu s ostatními. Kdyby existovaly školy, které by v těchto oborech byly něco jako ZUŠ v hudbě a výtvarce a vrcholový sport v pohybu, pak by asi rodiče takto nadaných a tímto směrem zvídavých dětí neměly s běžnou ZŠ problém.
A vlastně, ony takové školy jsou, jen nejsou vyčleněné do mimoškolních aktivit a jsou (pro mnohé bohužel) až od páté třídy, zatímco do ZUŠ mohou už předškoláci, stejně tak na mnoho sportů, malí hokejisti začínají už kolem třetího roku. Ovšem těm, co o ně usilují, je podsouváno elitářství a mizivé sociální cítění....
Tak se na to zkus podívat z tohoto pohledu....
Ano, je mnoho dětí, které nevynikají nebo extra nevynikají v ničem. Ale je i mnoho dětí, které si přejí své zájmy a své schopnosti rozvíjet a využívají k tomu způsoby, které existují. Dokud nebudou existovat Základní vědecké školy, těžko po rodičích "malých vědců" chtít, aby je nebrali z běžných ZŠ, kde se mohou naučit všemu možnému, jen jaksi ne tomu, co by je zajímalo, a nedávali je tam, kde se jim dostane obojího, i když třeba toho, na čem tobě tak záleží, v menší míře (možná, rozhodně si nemyslím, že by to byl pravidlem).....
Holt někomu jen ten základ nestačí

a to učivo, tak děsně neoblíbené mezi těmi, co jim dělalo problém (upřímě, naprosto chápu, mě někdo nutit devět let hrát na nástroj, taky budu vůči hudbě hodně zaujatá), tak to učivo, ty vědomosti, pídění se po nich, to vše je jejich zájmem. Mnoho z nich by ze ZŠ neodešlo, kdyby měli možnost uspokojit své touhy jinak a jinde (a rozvíjet se doma a sám není vždy to, po čem ty děti prahnou)....pak by se pro ně mohla základní škola stát společenským centrem, tak jak je to u mnohých jiných....