Vdaná, přesto důstojná

Mám za sebou dvě svatby, dvě změny příjmení. Ani v jednom případě mi to nepřišlo nedůstojné. Jo, je otrava běhat po všech úřadech a vyřizovat, oznamovat, nechávat si vystavit nové doklady. (dodnes mám řidičák na jméno za svobodna ;o)) Chvilku trvá, než se člověk naučí "slyšet" na své příjmení, než se automaticky představí do telefonu novým příjmením, než přestane při podpisu uvažovat, jak vlastně... Ale neměla jsem s tím problém, tohle přivykací období trvá chviličku, pár dnů. Už nejsem slečna XY, ale paní YY ;o) Je to nedůstojné?

Když jsem si brala Jirku, uvažovali jsme i o tom, že by si on vzal mé příjmení. Chtěli jsme se jmenovat stejně, jsme pár, patříme k sobě a najevo to dáváme i společným příjmením. Nic ponižujícího a stádního na tom nevidím. (Bráno ad absurdum, i slavení Vánoc je ponižující, nedůstojné a stádní - dělají to přece všichni.)
Vím, že jsou holky, které si nechaly své příjmení, mají ho rády, nebo jejich dosavadní kariéra je se jménem hodně svázaná, nebo jejich muž má "podivné" příjmení. Ale že by změna příjmení přínášela ztrátu důstojnosti, nebo pocit majetku? Mno...... pochybuju. Jako důvod je to dost uhozené.

Já jsem já, pořád ta stejná holka, matka, partnerka a je úplně fuk, jakým příjmením se představuju.
J.