Jak je to s feminismem

Vůbec nevím, jestli reagovat na váš příspěvek, ale dobře, zkusím to znovu a znovu vysvětlit, i když jsem měla pocit, že já a mě podobné ženy jsme to už vysvětlovaly tolikrát, že na světě snad už nemůže existovat žádný nabubřelý šovinista, který by to něvěděl.
Takže znovu:
Feminismus neznamená nenávist k mužům. Feminismus je právo svobodně nakládat se svým životem, ať jste žena nebo muž. Nejenom ženy, ale i muži jsou hojně diskriminovaní, a to všechno díky té hloupě nastavené polaritě (žena=citlivá, hodná, pečující, starající se, chápavá, láskyplná versus muž=agresivní, silný, dominantní, vedoucí, ten, co nikdy nebrečí). Feminismus neznamená šťourat do současného uspořádání světa jenom proto, aby se něco dělo, feminismus má naprosto konkrétní cíle. Žena, která se rozhodne, že chce rodit do vody, je podle mě feministka, ženská, která se rozhodne chodit do práce a vychovávat děti, je feministka, ženská, které nevadí přiznat, že je lesba, je feministka, ženská která se nebojí říct, že nikdy nechce mít děti, je feministka, ženská, která se nebojí říct, že je chce až po třicítce, je feministka, ženská, která se rozhodne je mít ve dvaceti, je feministka, ženská, která je schopná na mateřské studovat, je feministka, dokonce i mamky, které si pořídily šátek na nošení svých dětí, jasou podle mě feministky - zkrátka je nás moc a moc a moc a myslím, že téměř žádná Češka nemůže říct, že feministka není, protože požívá dnes a denně tisíce "produktů" feminismu. Stejně tak, jako před dvěstě padesáti lety připadalo spoustě mužů a žen nesmyslné, že by ženy chtěly mít volební právo nebo dokonce být v parlamentu, dnes vám připadá nemyslitelné, že jsem si nechala své jméno. Píšete, že nastane anarchie, když nás budete poslouchat - nikoli, vím ale jistě, že pokud přestaneme poslouchat "onosetotakdělá", ubude konfliktů, rvaček, nešťastných žen a nešťstných mužů a nešťstných dětí. Feminismus není ideologie, jak to ještě bohužel spousta lidí vidí, feminismus je šance vybrat si, co budu a nedočkat se za to upálení na hranici.
Feminsmus není nadávka nebo synonymum pro hysterku bez podprsenky. Spousta žen vám do očí řekne: proboha, feminismus, fuj, no to není nic pro mě!, v zápětí nasednou do auta (ano, samy řídí), odjedou do práce (ano, nejsou v domácnosti, některé dokonce řídí svoji firmu - ano, čtete správně, nikoli firmu svého muže), odpoledne stráví s dětmi a u večeře třeba diskutují se svým mužem (nepodávají mu trepky a neservírují teplou večeři, rodina jí to, co manžel uvařil, zřejmě vás to šokuje!). Drtivá většina českých žen jsou feministky a existuje spousta mužů feministů, jenom se prostě příšerně bojíme toho slova. Jenom aby nás proboha někdo neoznačil za feministky, to by bylo skoro jako kdyby řekl, že máme lepru nebo že chodíme pod sukní bez kalhotek!
Jestli vás to téma zajímá, existuje spousta knih, jen to přestat ignorovat.