A proc by muz nemohl prijmout prijmeni sve zeny ? aneb oprosťme se od staletych tradic :-)

ahojky, jsme asi jedno z mala manzelstvi, kde se oba jmenujeme po me. Napisu Vam nas pribeh. Manzel nemel nikterak hanlive prijmeni, ale bylo dlouhe a navic polsky psane, takze same "sz" a "cz" a uplne kazdy to silene prznil! Co jen se s tim natrapil !! Ja mam zase krasne, jednoduche prijmeni (a k tomu znejici celkem honosne :-)))), takze nebylo co resit. Nase svatba byla do posledniho dne prekvapko pro celou rodinu (vecer jsme zavolali vsem 4 rodicum, at prijou na urad, ze se berem :-), a kdyz uz pak vsichni nechapave stali v te obradni sini a rikali si "uz nas nic neprekvapi", BUM prisla rana a vsichni koukali a nechapali znova - zda to je dalsi zert nebo se urednik prerekl. Málem jsme se rozrehtali i s oddavajicim urednikem
:-) Muj otec posleze brecel dojetim, objimal meho novomanzela a volal "synu, synu", no scena jak z filmu pro pametniky. Dnes (po 3 letech) jsme si uz vsichni zvykli (i manzel, a to se zenil po tricitce...), ani uz nam to neprijde, jen sem tam se nekdo pta a je z toho temer vzdy udiveny.... Manzela si za tento pristup vazim, ulehcil znacne zivot nam vsem (a budoucim detem zrejme taky, kdyby jsme jednou meli holku, jeji prijmeni by obnaselo 15 pismen.... uuuf !!! tak bude mit jen 8 ... ovsem pokud si jednou nevezme Stojaspalu ci Nejezchlebu :-))) Takze, holky, mate-li krasne prijmeni a nechcete se ho vzdat - promluvte se svym muzem na toto tema, moznosti je dnes mnho a skutecne nevidim duvod, proc neco delat jen proto, ze takto veli nejaka hloupa a pravdepodobne neopodstatnena staleta tradice ... (vzdyt zijeme v 21. stoleti). Zdravi Vikki
PS: Nejsem bojechtiva feministka, sveho manzela si za tento krok cenim a zijeme normalnim, vcelku spokojenym zivotem.