Re: Speciální školství: luxus nebo ponížení?
Na článku nevidím nic úžasného, podle mě vyhrocený a zjednodušený pohled na věc - snad to byl záměr. Totální inkluze je podle každého soudného člověka nesmysl. Ale pro mě jsou v článku spíš populistické výkřiky opřené o mě neznámou minoritu rodičů postižených dětí, kteří se štítí speciálních škol a kvůli sociálnímu statusu chtějí nacpat své dítě do školy základní.Možná, že existují, ale určitě jich bude méně než těch zodpovědných, kterí zvažují pro a proti ve prospěch dítěte.
Souhlasím s tím, že fungující integrace potřebuje celkovou přípravu a změnu v pojetí školství, do té doby není možné smysluplně integrovat- může být 100 papírů z poradny, když paní učitelka nemá u sebe schopnost vstřebat jinakost a vyžaduje po žácích uniformitu- buď žáka nerozdýchá nebo ho nechtěně vyčlení(omluví), ale to není řešení. Také výraznější MR nebo kombinace vad jde v současném školství zvládnout jen jako výjimka. Vždycky půjde o to, citlivě zhodnotit, jestli je pro dítě větší přínos být v kolektivu zdravých dětí a jestli se reálně zvládne i vzdělávat (učit se) nebo převáží potřeba speciální péče.
Podle mých zkušeností jsme ale zatím často na úrovni, že integrace selže z mnoha faktorů- přetížená učitelka, malá státní podpora ped. asistentů, velký počet dětí ve třídě, neinformovanost v oblasti spec.ped.vzdělání u učitelů. Tak to opravdu smysl nemá. Ale já vidím v článku vysmívaný trend posílit školy o spec.pedagogy a psychology jako velmi prospěšný. Už kvůli řešení vztahových věcí ve třídě, běžných poruch učení atd. Rozhodně to pro mě není na úrovni přepsání cedule. Nejsem ani pro rušení spec.škol- podle mě vždy buou děti, pro které je tato možnost nejlepším řešením.
Odpovědět