Re: Speciální školství: luxus nebo ponížení?

Možná že takoví rodiče jsou- ale podle mě jich není dost na to, aby se o ně článek mohl opírat. Podle mě je proces spíš takový- že se rodiče snaží, aby postižené dítě mělo na plné zařazení se do života- třeba včetně ZŠ, když jim pomalu začne docházet, že na to dítě nemá, nebo to pro něj není dobré řešení, určitě projdou obdobím, kdy jim specka připadá jako stigma- ale pak vidí, že je to nejlepší možné řešení pro dítě a dál ho podporují, aby bylo jednou co nejvíc -samostatné, zdatné, spokojené... Když ale žiješ s vědomím, že to dítě na to má, teoreticky by to i mělo jít, ale kvůli x blbým faktorům to nakonec reálně nejde- tak jak se s tím máš vyrovnávat? To si spíš tak zvykneš a najdeš v tom to dobré.

Fakt ale na druhou stranu je, že integrace, kdy je dítě skoro celou dobu izolované od spolužáků, má úplně jinou látku než ostatní a z kolektivu je vyřazené, na výlety nechodí atd. je podle mě špatně taky- vlastně je to pseudointegrace, která izoluje víc než specka.
Pawli, vážně myslím, že by se s tím mělo něco dělat, jen na jiné úrovni než jak to článek podává.Já chápu, že je to psané v nadsázce- sarkasmus mám docela ráda, ale tady mi nesedí, navíc nenabízí řešení.