Re: Dcera - závislák

Žádné rady nepomůžou, to chce vydržet, ona z toho vyroste. Řešila jsem to samé, téměř 3,5 roku - kdo nezažil neuvěří. A to mi k tomu v noci ještě nespal a já chodila do práce a na VŠ. Teď jsou mu 4 a občas se nechá uspat tatínkem, resp. chodíme mu číst pohádku oba dva a po zhasnutí světla tam s ním občas může zůstat táta. Druhé dítě jsem prostě neřešila, protože vím, že bych to s tím nespavcem a závislákem nezvládla - rozhodně ne dřív jak v jeho 4 letech.
Jediné co můžu doporučit neodcházet od ní tajně - jsou situace kdy se to dá, to poznáš intuitivně, ale většinou ji raději říkej, kde jdeš a kdy se vrátíš, i za cenu toho, že děcko bude řvát. No a když se vrátíš, tak ji připomeň, že jsi se vrátila tak, jak jste se domluvily - byla jsem pouze na WC a po 2 minutách jsem zpátky. U nás časem hrálo velkou roli slovou domuluvili jsme se tak a pak to konkrétní určení času (díky tomu se naučil čísla do 20 a orientaci na hodinách:) ).