Re: Dcera - závislák

Potají jsem začala od dcery odcházet na radu zmíněné babičky-je starší a zkušenější,že(a navíc tchýně)
Když jsem viděla,že to funguje,že malá neřve,ale hraje si,tak jsem to nijak neřešila,až teď,když čtu vaše příspěvky jsem se nad tím zamyslela.A něco na tom bude.Ale také je fakt,že poslední dobou,jí třeba celé dopoledne povídám,že odpoledne přijde děda a vezme jí ven a pak to proběhne v pohodě,ale také ne pokaždý.
Tátu také bere přes den,ale na uspávání už ne.Přes poledne ještě jo,to většinou usne do 15-ti minut,dokonce už i s babičkou,párkrát,ale nesmí mě vidět cestou do postele.Večer je to prostě jiná.Člověk by řekl,že musí být utahaná,ale dokáže usínat i ty dvě hodiny.Přitom máme stejné rituály každý večer.
Nejvíc mě rozladí,když nemůžu v noci na WCVysvětluji,že se jen vyčůrám a zase přijdu,ale je to marné.Když se nechci počůrat,nechám jí řvát a jdu.Ale vzbudí celý barák
Než se malá narodila,viděla jsem u švagrové,jak kluci od jednoho roku hezky spinkají u babiček a rodiče si užívají volné víkendy.Asi jsem si představovala,že to bude u nás také tak,ale je pravda,že kolikrát mám pocit,že jejich děti jsou u babiček častěji než doma.A tohle já nechci!Nepořídila jsem si dítě proto,abych ho někam odkládala.Ale také jsem člověk a alespoň jednou za měsíc bych vyrazila s manželem do kina,na véču,nebo si zatančit.
Když totiž vylezu v půl desáté večer z ložnice,kde konečně usne dcera,na manžela nemám čas.Poklízím po večeři,hračky,koupelnu,nebo mě čeká žehlení.
ale musím prozradit,že když chce manžel,abych se mu věnovala,poklidí on