Re: dcera-závislák

Hm, to mi přijde normální. Děda jí zasahuje do jejího určitého prostoru. S narůstajícím věkem jí to přestane tolik vadit (event. to právě bude spíš jenom rozmar, ale to určitě poznáš). Klíč taky bude v tom, jak moc často se s prarodiči vidí. Pokud je to sem tam a navíc nepravidelně, tak se "potíže" dají očekávat. Pokud by se s nima viděla často nebo ještě lépe často a pravidelně, tak to spíš bude probíhat v klidu. Věkem se to ale podle mě upraví. Kromě toho jsou i tak v chování vůči jiným lidem (prarodičům) časté výkyvy - období, kdy to dítěti nevadí a období, kdy protestuje. Já bych doporučila trvat na tom, co bylo domluveno (přijde babička, bude tě hlídat) a následně to vydržet. K nočnímu spaní se nedovedu moc vyjádřit, protože to překonává moji fantazii, ale jak už jsem psala, respektuj svoje pocity (třeba i únavy) a zařiď se podle toho. A co se týká sourozence - mezi 2. a 3. rokem prodělají děti docela velký vývojový skok (aspoň podle mé nevelké zkušenosti). Teď je ještě relativně malá, ale pokud bys teď otěhotněla, tak než porodíš, bude už z holčičky někdo naprosto jiný. Já měla ze společného spaní taky obavy, které se nenaplnily. Spíme společně a staršího mimino v noci neruší. Netuším ale, jak by to probíhalo u vás.