Re: dcera-závislák

Téda holky,konečně mám trochu času podívat se na vaše názory a zírám.Ale jak koukám,co odpověď to jiný názor.
jasně,je to v pořádku,každá jsme jiná.
Já svou dceru miluju a nepořídila jsem si jí proto,abych jí teď někde odkládala.Od jejího narození jsem večer nevytáhla paty z domu.Pravda,když byla mimčo,nakojila jsem jí a manžel šel uložit a já cvičit-na hodinku a pak šup domů.Chodila jsem na jogu.Bylo to super na odreagování a na má bolavá záda.Když bylo dceři asi 8měsíců,měla ošklivý zánět průdušek a já se od ní nehla ani na krok.V noci jsem jí držela v náručí,aby se trochu vyspala a tolik nekašlala.Od té doby jsem si už nezacvičila.Začala tátovo uspávání odmítat a od té doby funguju jen já.jsem s ní ráda,ale když jsem viděla,jak se manžel klidně sebere,nic nemusí řešit a jde třeba na pivko,nebo se projet na kole,nebo na své cvičení,bylo mi to líto.Také jsem potřebovala vypnout,odreagovat se.Před půl rokem jsme to vyřešili tak,že chodím cvičit odpoledne a manžel hlídá.To probíhá v pohodě.Když má dcera svůj den,trochu protestuje,ale zvykla si.Akorát ty večery a noci..