Re: :o))))))))))
Jasná závist.
Jen bych nechala na Monty, nechť sama zváží, jestli třeba já jí mám co závidět...
A Monty moc dobře ví, že to začalo tim, že nás připravovala na dítě hyperaktivní a ve výsledku mezi osmi normálníma dětma bylo její hyperaktivní asi druhý nejklidnější, takže se reakcím nemůže divit. A že naše poslední debata vůbec nebyla o tom, jestli nadání ano, nebo nadání ne, ale o tom, jestli děti vyčleňujou někoho jinýho pro jeho inteligenci, nebo pro jeho sníženou schopnost empatie a spolupráce. Ono totiž i nadaný děti mezi sebou kolikrát nedokážou vycházet, takže chyba nebejvá jen v tom, jestli je druhej na jejich úrovni. A já Monty psala příklady od nás ze třídy, kde je integrovaných dětí několik a vim, že některý nadaný dítě oblíbený je a některý ne.
MMCH jen pro srozuměnou - sama mám na jedno z našich dětí papír od klinický psycholožky, že má naprůměrný IQ, ale má dost velký problémy jinde a pokud má prožít spokojenej život (což je moje největší přání), tak to "jinde" hraje mnohem větší roli, než to IQ. Podle nějakýho výzkumu, kterej jsem četla už nevim kde, za našimi úspěchy stojí IQ jen z 20ti %. Z 80ti je to EQ.
Že si dítě rozumí s dopělýma nemusí bejt důkaz jeho velký vyzrálosti - může to naopak znamenat, že není dost zralý na to, aby v komunikaci zvládlo partnera, kterej na něj "nebere ohledy".
Monty, ani jsem neměla potřebu si rejpnout, jen uvést na pravou míru o čem byla řeč.
Odpovědět