Brambora
Kutálí se ze dvora
velikánská brambora.
(ruce máme před sebou,
motáme s nimi a jako "kutálíme")
Neviděla, neslyšela,
(dlaněmi zakryjeme oči, uši)
spadla na ni závora.
(dvakrát tleskneme rukama)
Kam koukáš, ty závoro?
(pravou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme "ty,ty, ty")
Na tebe, ty bramboro!
(levou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme "ty,ty, ty")
Kdyby tudy projel vlak,
(krouživými pohyby rukou
předvádíme "vlak")
byl by z tebe bramborák!
(opět do rytmu tleskáme)

Kolo, kolo mlýnský
Kolo, kolo mlýnský za čtyři rýnský,
kolo se nám polámalo, mnoho škody nadělalo,
udělalo bác!
Vezmeme si hoblík, pilku, spravíme to za chvilinku.
Až to kolo spravíme, tak se zatočíme.

Co se to tu děje v trávě?

Brouček narodil se právě.

A jak roste, umíní si,

do nebe, že zaletí si.

Vylít vzhůru, ještě, ještě,

srazila ho kapka deště.

Leze, leze brouk,

vítr do něj fouk.

Roztočil ho dokola,

zavolejte doktora.

Převalil se brouk.

Kocourku Mourku

pojď z půdy dolů
máme tu mlíčko
dáme si spolu
ale jen polovic!
slyšíš to Macku?
Jé ty si nešika
strčils tam packu.

Kočka leze dírou,

pes oknem, pes oknem,
/:nebude-li pršet, nezmoknem,:/
 A když bude pršet,
/:až vysvitne slunko uschneme, :/

Naše kočka strakatá,

měla čtyři koťata.

Jedno mourek, druhé bílé,

třetí žluté, roztomilé

a to čtvrté strakaté,

po mamince okaté.

Naše kočka strakatá

ta má hezká koťata.

Ráno vstanou z pelíšku,

protáhnou se trošičku,

kočka s nimi procvičí,

všechny cviky kočičí.

V zahradě pak pod jabloní,

za ocáskem se tam honí.

Kdo pak by to jenom řek,

rychlejší je ocásek.

To koťata nebaví,

tak si lehnou do trávy.

Ptal se kocour kočky,

zač je kilo čočky,
kočička to nevěděla,
staré myši ptát se chtěla,
myška se jí vysmála,
ještě se jí schovala.

Myšky chodí tiše, tiše,

mají tlapky jako z plyše.
Tiše myšky, ši, ši, ši,
ať vás kočky neslyší.
Myšky rychle utíkají,
do skrýše se schovávají.
kocourům se vyhýbají.

Běží myška po polici,

nese s sebou homolici.
Myško malá, maličká !
Uteč, číhá kočička !
Utíkej, utíkej !

Tančila myška tančila,

až se jí hlava točila.

Sedla si zdřímla jen málo

a vtom se jí něco zdálo.

Že se velké kolo točí

a kočárkem se drkočí.

A mašinka hú, hú jede

a babička k nám přijede.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky,

dám ti krejcar na tvarůžky
a krejcárek na tabáček,
bude z tebe hajdaláček!

Leze, leze šneček,

veze si domeček.

Copak se to asi stalo,

co ho tolik polekalo?

Šiška spadla.

Leze šneček podle meze,

svůj domek si s sebou veze.

Jestli někdo na něj sáhne,

do domečku hned se vtáhne.

Vlak

Jede nocí dlouhý vlak,

za ním kouř je jako mrak,
je to tak, je to tak,
jede nocí dlouhý vlak,
veze uhlí, je to tak.

 Jede, jede vláček, jede, jede vlak,

honem milé děti, rychle nasedat!
Pojedeme k babičce, strýčkovi a tetičce,
Praha, Brno - stát!
Rychle vysedat!

Rychlík jede, houká, hvízá,

to je přece jiná jízda!
Můj dřevěný vláček, jede jako ráček.

Jede vláček kolejáček

po rovině do zatáček.
Š-š-š, hu-u-u
vláček už je v tunelu.

Jede, jede mašinka,

kouří se jí z komínka,
pan průvodčí má kleštičky,
proštipuje jízdenčičky, tramtárádádádádá,
je to velká paráda.

Jede, jede mašinka,

kouří se jí z komínka.

Pan průvodčí za rohem,

maže chleba tvarohem.

Jede, jede vlak,

rychle jako drak.

Jede, jede do daleka,

kde na děti voda čeká.

Rychlík houká, hučí, hvízdá,

to je přece jiná jízda,

můj dřevěný vláček

leze jako ráček.