žádná diskuse? - zkusím monolog

K přečtení článku jsem se dostala až dnes a koukám, žádná diskuse. Umírání je téma bolestivé, ale patří k životu.
Když jsem studovala na vysoké škole, tak jsem si téma bakalářské práce vybrala „Vybrané sociální dávky – porodné“. Přišla jsem za profesorkou a ta mě odmítla se s tím, že na toto téma již u ní píše 6 studentů. Zeptala se mě, jestli nechci psát o pohřebném. Protože byl poslední den pro odevzdání zadání práce, přijala jsem. V roce 1999 bylo takřka nemožné sehnat na internetu v časopisech, odborné literatuře nějaké podklady pro práci na toto téma. Nakonec jsem obešla několik pohřebních ústavů, obtelefonovala hospicy …
Při shánění podkladů jsem se naučila o smrti mluvit a začala o ní přemýšlet jako o součásti života. Myslím si, že hodně lidí umírá osamocených v nemocnici proto, že rodinu prostě nenapadne, že by se mohli o umírajícího postarat - vždyť v nemocnici má přece všechno potřebné …