Re: Díky za článek,

"Myslím, že zničila sama sebe a všichni jsme na to museli
bezmocně koukat."

Nemuseli... Mohli jste jí přeci pomoci. Jestli se vaše pomoc omezila na
"dobře míněné rady", ani se nedivím, že raději zatnula zuby a táhla
všechno dál sama...

Z Tvého příspěvku čiší jakási zášť vůči lidem, kteří pomáhají ostatním bez
nároku na odměnu, ba i za cenu vlastních ztrát. Jsi zřejmě ještě příliš mladá a
žiješ ještě hlavně pro vlastní požitky.
Starší lidé ale mají již jiné hodnoty a příležitost pomoci svému blízkému pro
ně bývá mnohdy více naplňující než možnost "užívat si".

O svou první babičku jsem se starala deset let, takže hovořím z vlastní
zkušenosti. Díky tomu, že jsem směla o ni celodenně pečovat, a dostala tak
příležitost si odepřít nejrůznější "požitky", jsem psychicky mnohem
vyrovnanější a spokojenější než kdykoliv předtím.
Teď se starám o další babičku. Mám VŠ vzdělání, mohla bych budovat kariéru, ale
mě to prostě neláká. Pro většinu lidí, žijících ve světě vlastního profitu,
jsem blázen. Ale já jsem se svou volbou spokojená a nezajímá mě zase jejich
svět.

Zjistila jsem, že tenhle prapodivný odpor vůči lidem, kteří nežijí jen pro
sebe, pramení většinou z podvědomého "špatného svědomí" té části
společnosti, která se takto nechová.

Faktem zůstává jedna věc. Člověk to musí dělat dobrovolně a rád. Musí sám
cítit, že to dělat chce, jinak ubližuje nejen sobě, ale i tomu starému člověku,
který je na všechny takovéto pocitové nuance velmi citlivý...