Re: Dve strany jedne mince..

Lízo, bolest lze utišit vždy. U nás ale neumí léčit bolest.Když se řekne rakovina, každý si přestaví hroznou nemoc provázenou velkou bolestí. Ale tak by to nemuselo být. Má příbuzná pracuje s onkologicky nemocnými pacienty v zahraničí a tvrdí, že nikdo z nich nemá bolesti. Když nějaké jsou, upraví se léčba a umírají v klidu, doma. Mě jen štve, že jsem nemohla být s mým tátou, když umíral. Starala jsem se o něho celé měsíce, a tři hodiny po tom, co jsme museli odejít z nemocnice (byl konec návštěvních hodin,vyhodili nás), tak zemřel.Sám.I když jsme nechali telefonní číslo, volali až ráno z telecomu, takže jsem nemohla za ním ještě jít a prokázat mu poslední službu, omýt ho.Naposled jsem ho viděla až v obřadní síni za sklem a mám z toho špatné pocity i dnes a je mi to líto.Vůbec v nemocnici nikdo nebral ohled na to, že nám umírá táta, škemrat o to,abychom mohli ještě chvíli zůstat. nechápu to, vždyť zdravotníci jsou lidé jako my, mám pocit, že nemají kousek srdce.Štěstí, že táta byl v nemocnici jen dva dny.