ahoj

Já si sama za sebe myslím, že dítěti dávám hranice velmi jasně stanoveny. Pak ale taky důsledně vyžaduju jejich dodržení. Někdy ale samozřejmě člověk nemůže jet podle tabulek. Musí se chovat trochu intuitivně. Podle dané situace. Jinak jsem ale spíš přísnější než benevolentnější matka, nicméně si myslím, že mají moje děti dostatek lásky a životní jistoty a ví, že u maminky můžou "ocud pocud" . Jinak je mi úplně jedno, jak to kdo má, jestli spí s dítětem v posteli, či ne. Já bych to nedělala, protože by mi to vadilo. Budu se dětem věnovat, ale v noci chci mít ždibínek toho soukromí. Děti spávají od miminka ve vedlejší místnosti, tak jsou tak naučené, a problémy s tím nemáme.