ahoj Vlaďko,

tohle moc dobře znám,asi ti moc neporadim,jen tě chci podpořit,že v tom nejsi sama,prožívala(a někdy ještě prožívám)to samý,synovi bude 3,5,zhruba od 2 let začlo všechno to,co popisuješ ty,já taky už nevěděla kudy kam,zkoušela rady kámošek,odborníků,ale nic platný,snažila jsem se být důsledná,nikam to nevedlo,z procházky jsem chodila pravidelně spocená,rudá vzteky se vztekájícím se dítětem v náručí-pro lidi ohromný halo,taky měl období,kdy mi klidně jednu vlepil,kousnul mě,když se mu něco nelíbilo,prostě hrůza.Ale postupně ho to přešlo.Na každý dítě platí něco jinýho,budeš muset sama na něco přijít.Já pak přišla na to,že když nechtěl domů,řekla jsem ahoj,jdu sama a fakt jsem šla klidně za roh baráku a nenápadně šmírovala co dělá,tak za chvilku přilítnul sám.Když se v krámě vztekal,že chce koupit to a to,tak jsem ho z krámu vyvedla(nechala jsem tam i nákupní vozík s nákupem),prodavačky už nás znaly a buď se venku uklidnil a šli jsme nazpátek nebo ne a šli jsme domů,bohužel bez nákupu-ale časem se to nějak srovnalo,bála jsem se s ním už vůbec někam chodit,protože všude jen ostuda,řev a vztekání,ale jedna dr mi řekla,že se těmhle situacím nesmim vyhýbat,tak jsme dál chodili na procházky a vracely se s řevem,dál chodili nakupovat,někdy byl hodnej,jindy řev.Hodně u něj dělá i únava,jak je nevyspalej,vim,že s nim nikam nemůžu.Nástupem do školky se dost zklidnil,já chodim do práce,jsme si vzácnější ale občasný úlety má pořád.On je provokatér a zkouší taky jak mě vytočit ještě víc a taky nevim proč,dělá to i při hře,celý den se mu věnuju,vymýšlim program,aby se nenudil,chodíme hodně ven,aby byl "vylítanej",ale někdy má prostě svý dny,kdy už vstane s protivnou náladou a to je konec.Jen tě chci podpořit,že bude líp,jako u nás,vyroste z toho.Chodili jsme k homeopatičce a ta mi řekla,že mi tohle všechno dělá z přemíry lásky,že ho dusim svojí láskou,že mám ubrat,když jsem se nad tim zamyslela,tak měla docela asi pravdu,protože jak jsem na něj přestala mít tolika času(nástup do práce)tak se změnil hodně k lepšímu.
No moc jsem ti asi nepomohla,to já jen,aby jsi věděla,že v tom nejsi sama,držim palce,vydrž,bude líp