Re: Nenávist až do hrobu

V tomhle mám štěstí, nic podobného k nikomu necítím. Ono musí být těžké v takhle extrémním případě ovládnout svoje emoce, ale mám tušení, že tvoje "nenávist" (zvlášť pokud se považuješ za hodného člověka) té dané osobě nijak neškodí, vlastně je jí to fuk. Jediný, kdo tím opravdu trpí, budeš ty. Hlavně proto bych ti přála, aby se ta emoce časem změnila na něco méně bolestného: obyčejnou lítost nebo tiché pohrdání. Nemusíme mít nutně každého kolem sebe rádi a hledat na něm to nejlepší (jsou lidé, u kterých se s tím skutečně neobtěžuji, ač převážně k tomu mám sklony), ale když nás naše nesnášenlivost bolí a jsme jediní, koho vlastně bolí, je to kontraproduktivní a bylo by pro nás milosrdnější se na ni vykašlat. Ten člověk prostě není důležitý, skoro ani neexistuje.