Re: Nenávist až do hrobu

Já se bohužel neuměla moc ozvat. Říkala jsem si, že je to její nová životní role a potřebuje se s tím nějak vyrovnat a pak se zase bude chovat normálně. Ale z ničeho nic se to náhle zlomilo a já k ní cítila averzi, nechtěla jsem jí vidět, nedokázala jsem si představit, že tam zase pojedeme.. Byla jsem i u psycholožky, ale bohužel mě asi nepochopila a neřešila se mnou, jak se zbavit averze, ale jak se umět prosadit. Trochu mi to pomohlo, ale asi budu pořád člověk, který nerad někomu něco - jak to napsat - říká, že se mají věci udělat jinak? Že si něco nepřeju? Snad chápeš, neumím se vyjádřit a najít to správné slovo.