Re: Nenávist až do hrobu

Manko, chlapi nejsou tak empatičtí, nikdy třeba nepochopí, že někdo může lnout ke kamarádce nebo tak.
Mě se kdysi stalo, že mě odstřihla kamarádka, jen kvůli tomu, že si našla nového perspektivnějšího partnera. Prostě tzv. přestala mít čas. Pak jsem pochopila, že lidi zřejmě použivá účelově, já v té době měla taky dlouhodobou krizovku v partnerském vztahu, takže měla pocit, že si má s kým zabékat /i když jsme nejen békaly/, ale prostě nějak zabít čas. Jakmile byl partner, se kterým se dalo jezdit na výlety, prostě se odmlčela, aniž by došlo k nějaké konfrontaci.
Paradox je, že jsem se s ní po cca třech letech začala potkávat ve školce a to vlastně tu konfrontaci vyvolala ona, protože se s nevinným úsměvem začala vyptávat, proč se s ní nebavím, proč jí jen pozdravím a jdu pryč.
Proč asi? Když někdo necítí tři roky potřebu kontaktu, přestože předtím jsme se stýkaly minimálně každý týden a nic jsme si neudělaly, k hádce nedošlo, přesto nic nevysvětlí, na esemesky odpovídá frází - tak si o tom člověku udělám obrázek, dojde mi, o co šlo a pro mě prostě skončil, nedivím důvod, proč si začít hrát zase na přátele jen proto, že jsme se sešly ve školce.
Navíc to její znovunavázání kontaktu vypadalo spíš jako jééé, jak se máááš, že bych se dozvěděla nejnovější drby z tvého života. Vyzvídat, o sobě ale nic moc neříct.
Bohužel takové splachovací nány nikdy nepřesvědčíš, že ti něčím ublížily, mají na to právo. A těžko budeš manželovi vykládat, že to neseš třeba jako zradu kamarádky. Chlap tohle nepochopí, oni nemají s kamarády většinou tak úzké vazby, aby se svěřovali, spíš spolu chodí za koníčky. Žena na sebe vyžvaní kde co, kamarádka o ní ví první poslední, pak je těžké se smířit s tím, že tě takový člověk odstřihne, nebo ti nějak ublíží.