Re: "Kecy nejsou dlažební kostka, hlavu jimi nikomu nerozbiješ."

Po jedné návštěvě, kdy se nechovala zrovna super jsem si myslela, že má jen špatný den. Po druhé návštěvě jsem jí omlouvala, že neví, jak se chovat, protože je to její nová životní role. Takhle jsem jí omlouvala ještě několikrát a zároveň doufala, že si uvědomí, jak se chová. Když už i manžel všechno věděl a promluvil s ní, tak jsem si myslela, že se změní a dávala jí na změnu čas. Není přece (asi) běžné, aby člověk ze dne na den otočil o 180 stupňů. Nebo je to běžné? Opravdu to nevím, ale já se s tím ještě nesetkala a tak jsem jí brala takovou, jaká byla před porodem. Jenže ono se to všechno hromadilo, mně už se tam moc jezdit nechtělo, až jsem si před půl rokem řekla, že mě tam vidí naposled.