Re: Správná míra altruismu/sobectví

Žženo,

to je fakt.

Já to vnímám tak, že mě altruismus druhých směrem ke mně zavazuje, a snažím se, abych to nebrala tak, že můj altruismus zavazuje ty druhé.

Ale krom situací ohrožení života nebo něčeho fakt zásadního bych neměla problém říct "toto pro tebe nemohu udělat", kdybych měla pocit, že to fakt udělat nemůžu. Je jasné, že vůči kamarádům a rodině bych se snažila víc, ale moc nevidím prostor, jak by mě mohl v tomto směru opakovaně zneužívat nějaký cizí vyžírka.

Prostě buď to udělat můžu a vcelku nic mě to nestojí, a pak to udělám pro kohokoliv, nebo to udělat můžu s nějakým výrazným nasazením, a pak to udělám jen pro toho, kdo mi za to tzv. stojí.