Re: Správná míra altruismu/sobectví

mariiko "mele hovna" - tohle říct o vlastní mámě úplně se mi otvírá kudla v kapse.

Jinak souhlasím, ten, kdo se moc rozdává a nemyslí na vlastní potřeby, zpravidla "docílí" toho, že ten neustále obdarovávaný na ně nemyslí taky, prostě se "rozmazlí".

Dávat určitě ano, ale s mírou a tak, aby si ten druhý byl vědom, že taky "nevisím na hřebíčku". A pokud by začal nezdravě "pochtívat" přes moje potřeby, tak mu dát jasně najevo, že takto tedy ne.

Bohužel ti, kdo takto nekriticky rozdávají, mají vůči tomu obdarovávanému často nějaký skrytý pocit viny nebo obav, který si takto "kompenzují" a nechají si líbit víc, než je pro ně zdrávo. Prostě nejsou schopni říct v pravém okamžiku zdravé "ne" (což se nevylučuje s tím, že pomáhají docela dost) a podle mého názoru tím tomu dotyčnému i sobě hodně škodí.