Re: soukromí... hm

Grainne a Zuzano, z toho, co píšete, vyplývá, že považujete informace o své rodině za hodně intimní a že máte svou "osobní zónu" do které nikoho cizího nechcete pouštět, dost širokou.

Jako člověka, který ji má užší, by mě zajímalo, co by vám vadilo na zveřejnění už dávno "promlčených" a z mého pohledu zcela neškodných informací (a není to myšleno ani v náznaku agresivně nebo že by to bylo špatně, prostě mě to jen zajímá.) Jediné, co mě napadá a co svým způsobem chápu, jsou obavy z pomluv na malém městě.

Chápu, že a proč se někomu nechce zveřejňovat aktuální informace o stavu rodinného konta , o tom, že strýček sedí na Mírově za loupežnou vraždu a že maminčin bratr je alkoholik. Ale na tom, aby dítě mluvilo třeba o svých nebo rodičovských zálibách (když to zrovna není swingers party ) nebo o tom, že je katolík a chodí do kostela (i když před tím ten dotazník varuje) už nevidím vůbec nic špatného, protože třeba naše děti by ani nenapadlo se kvůli tomu někomu smát. Já na sebe v tomhle směru klidně vybleju všechno co považuju za neškodné - a toho je většina, a pokud něco říct fakt nechci, tak není síly, která by mě k tomu donutila. Myslím, že i ten pedagog by měl děti nenásilně vést k tomu, že rozdíly jsou normální a není důvod se nad nimi pozastavovat.