Re: soukromí... hm

Kudlo, obecná norma je něco, co nepochybně existuje a většina lidí má potřebu se do ní zasoukat, aby zapadli. Máme v sobě pořád ještě zakořeněné, že vyčnívat se nevyplácí. Pro mně jsou některé věci nedůležité, takže předstírám "zasoukání", některé věci jsou důležité natolik, že vyčnívat budu, některé věci přijímám, protože se s nimi ztotožním bez problémů.
Pořád mi na našem školství vadí jedna věc - nerespektování osobnosti jedince. To bývají ti "zlobiví" žáčci, kterým není dovoleno určité věci si vydiskutovat, takže svůj postoj dávají najevi "zlobením". Většinu z nich se podaří do těch "obecných norem" dřív, či později nacpat. Obvykle to vybublá na povrch v dospělosti v podobě narušení psychiky, kdy se dotyčný s čímsi potýká a sám vlastně neví, s čím. Pere se v něm to "hodné" dítě s tím "zlobivým".
Za slušné a vhodné je považováno výhradně to, co za slušné a vhodné považuje pedagog. Jakákoliv výchylka je trestána.
Za demokratické je obecně povážováno to, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Já bych to rozšířila ještě na "nešlapej nikomu na kuří oko", nebo když už, tak to dělej tak, aby si toho nevšiml.
Tady speciálně myslím to podepisování úkolů - když si žáček podepíše úkol, šlape sice na kuří oko učiteli, ale je třeba to dělat tak, aby si toho učitel nepovšiml. Z hlediska výchovného nemá totiž podpis rodiče pod úkolem žádný význam, nezabrání to ničemu.