Re: fyz. trest že není ponižující?

Já zase četla, že výchovné plácnutí i malé batole pochopí spíš, než vysvětlování.
Nejsem zastáncem otloukání, ale občas je na místě. Ono to vždycky záleží na situaci, míře trestu, povaze atd ......... Jednou jsem už po 10 opakovala, aby si uklidil své věci z obýváku, a to velmi důrazně. Načež syn vstal, vzal věci a mrsknul s nimi o zem v pokoji a zařval "Seš spokojená?" Tak jsem k němu přistoupila, dala mu facku a s klidem odúověděla "teď už jo, douklízej si to" a zavřela jsem za ním dveře. Když pak přišel zpět za mnou do pokoje, řekla jsem, zda si to už uklidil a jestli se mu ta facka zdála fér a jestli je fér takhle být na matku drzý ....Odpověděl, že si to uklidil a že to je v pohodě a že mu mám prominout. Omluvila jsem se tedy i já za tu facku. Bylo to špatně nebo dobře? A je důležité, že pochopil, že když se bude špatně chovat on, bude muset nést následky? A bylo by lepší spustit proslov o chování k matce, poslušnosti, uklízení atd.... Podotýkám, že v té době mu bylo cca 12 let pryč. Dnes je mu 15 a půl a jednám stejně, jen ve vyjímečných situacích. A vždycky, až se uklidní situace a hlavy vychladnou, si o tom promluvíme. Ale to bývá tak jednou dvakrát do roka a doufám, že se frekvence nebude zvyšovat.