Re: ponižování dětí...

Markéto - jo takhle. Tak to by se skutečně stát nemohlo. Já jsem sice benevolentní, ale vše má své hranice. Bylo by naprosto nepřípustné chování, když by se moje děti chovaly nevycválaně, tzn. dělaly na hosty v restauraci posunky, pletly se pod nohy, strkaly, řvaly a já nevím, co ještě. Nemusela jsem je extra nějak učit, jak se chovat v restauraci, chovají se tak, jako doma - mohou u jídla mluvit, povídáme si, jíme v klidu a nelezou mi u toho pod stolem. Jinak v létě o dovolené vybíráme většinou restaurace, kde mají nějaké hřiště - s manželem si v klidu vypijeme kávu, posedíme a kluci si zařádí, aniž by vymýšleli blbárny u stolu a nudili se.
Já totiž vyznávám zásadu - moje svoboda a práva končí tam, kde začínají práva druhého. Takže aplikováno na restauraci - i ostatní hosté mají právo se najíst v klidu, takže nebudou celí paf z rozjívených dětí.
Mimochodem - chování těch franc. dětí by mě rozhodně nenadchlo, nejspíš bych změnila vagon.
Jenže jsme právě u toho - pokud někdo děti nebije, automaticky to přece znamená, že tyto děti neznají hranice. Ale znají a mají - jen nejsou vytyčovány bitím nebo strachem z bolesti.