Re: trestání

Markéto, ano, většina dětí ustupuje pod vidinou trestu. Já taková bývala. Žádný morální imperativ v sobě, nikdo mi moc nevysvětloval co je správné a co ne, ale věděla jsem co dělat, když se blížila napřažená ruka. Pavlovův reflex.
Postupem času jsem se naučila i správné odpovědi, jak lhát aby to nikdo nepoznal, protože já prostě nejsem od přírody bojovník, resp. nevím jaká jsem byla od přírody, ale pár facek, modřin a studených sprch mě zlomilo brzo. Moje děti jsou bojovnější a já méně hysterická a mocenská, než byli moji rodiče.

Takto své děti vychovávat nechci. Tresty, plácnutí, odepření pozornosti...
POkud mi to někdy ujede, vnímám to jako výchovné selhání. Nebičuju se, ale snažím se to napravit.