Re: Clanek se mi nelibi,

Jen velmi málo výroků na jakékoli téma má obecnou platnost. Jenže se to bohužel podává tak, že co řekne vědec na základě nějaké statistiky, to je dáno, a už je jedno, že za nějaký čas zase věda přijde na něco jiného, tak se s tím zase přijde jako že je to dáno; a statistiky budou vždycky vypovídat o tom, o čem bude chtít ten, kdo je dělal (nebo spíš ten, kdo je financoval).

"Zkusenost jednoho cloveka si muze vzdy protirecit se zkusenosti nekoho jineho." - souhlasím a právě proto se statistikami neřídím; že je něco většinový názor nebo jev ještě neznamená, že je správný.

Příklad s francouzskými dětmi chápu tak, že ten, kdo přistoupil s dítětem na hru (noviny a ksichtění), toho dítě nechalo na pokoji, a také že nejdřív se autorovi i dalším lidem ve vlaku chování dětí nelíbilo, ale pak při loučení mezi nimi nepanovaly negativní pocity, ale spíš naopak, a celkově do toho upjatého prostředí vevanul čerstvý (i když na místní poměry příliš živelný) vzduch. Už dávno mám vyzkoušeno, hlavně s puberťáky, že kdo na "obtěžující" (teď nemluvím o ubližování nebo devastování věcí, ale většinou skupina puberťáků lidi irituje spíš svou hlučností a veselostí)děti nezahlíží a nemračí se, ale např. je normálně požádá o pomoc, jsou velmi ochotní a ihned se dokážou zklidnit; ovšem pohrdavé chování okolí je jen vyprovokuje k ještě bujnějšímu "obtěžování".

Myslím, že je to článek z toho soudku, že dá něco tomu, kdo je v dané chvíli na podobné vlně myšlení a cítění jako autor...