Re: trestání

Ester, ta máš děti? Mně připadá že ne, hlavně mě na to přivedla tvoje věta o synovci skákajícímu na gauči. Připomnělo mi to, jak jsem jednou "přistihla" dceru na zahradě, jak leze po stole. manžel seděl u ní a četl si noviny. Řekla jsem mu, ať jí to nedovoluje. Jeho reakce byla "A proč, dyť sem u ní, já jí hlídám." Vysvětlila jsem mu, že teď jí sice hlídá, ale já jsem s ní celé dny sama, nemůžu jí být furt za zadkem a když jí on jednou dovolí na stůl vylézt, nemám jistotu, že mi tam ona nevyleze, až u toho nebudu. Stůl je vysoký a pod ním je beton. On to uznal, dceru sundal, vysvětlil jí, proč na stůl nemůže a zabavili jsme ji jinak. Tohle mi právě připomněl tvůj synovec na gauči- záleží na tom, jak je gauč vysokej, širokej, jak kluk skáče a co máš okolo gauče. Můj kluk se snaží na gauči skákat a já mu to zakazuju, protože on skáče po kolenou. Rozuměj, ne po čtyřech, ale jen na kolenou. Gauč je dost úzký a kdyby mu to uklouzlo, spadne na prkna na kolena. A to by si je mohl pěkně rozbít. (myslím rozbít klouby, ne odřít) Jinak lézt ho po tom gauči nechávám, protože když spadne na ruce nebo nohy nebo zadek a trochu se natluče, o nic nejde.